PŘEKÁŽKY ZE STRANY ZAMĚSTNANCE – Nejčastější překážky na straně zaměstnance
Kdy jde o překážku ze strany zaměstnance, a které jsou nejčastější? Na to se společně podíváme s Monikou, která nám vše přehledně sepsala.
PŘEKÁŽKY ZE STRANY ZAMĚSTNANCE – Nejčastější překážky na straně zaměstnance
Obecně tyto překážky v práci představují životní situace, kdy zaměstnanec není schopen pro zaměstnavatele konat práci v pracovní době.
Zákoník práce eviduje celou řadu jiných životních událostí, jako je úmrtí v rodině, stěhování, narození dítěte. Okruh těchto jiných důležitých osobních překážek v práci, rozsah pracovního volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku, upravuje příloha k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
1. Návštěva zdravotnického zařízení a pracovnělékařská prohlídka
Obecně platí, že zaměstnanec by měl chodit k lékaři mimo pracovní dobu a pouze v případech, kdy to není možné, má nárok na placené pracovní volno po dobu nezbytně nutnou. Přesná doba nezbytně nutná není zákonem stanovena, ale závisí na celkovém čase stráveném u lékaře a také na čase cesty tam a zpět do zaměstnání. Zaměstnanec by měl při výběru zdravotnického zařízení volit to, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti, avšak ne vždy je toto možné. Pokud si zaměstnanec zvolí zařízení vzdálenější, náhrada mzdy nebo platu přísluší pouze v rozsahu, jako by navštívil zdravotnické zařízení nejblíže svému bydlišti nebo pracovišti. Ostatní doba nepřítomnosti v práci je sice omluvena, ale bez náhrady mzdy nebo platu. Návštěva lékaře se prokazuje potvrzenou propustkou od lékaře, v případě pracovnělékařské prohlídky je potřeba doložit pracovnělékařskou zprávu. Propustka má platnost 4 hodiny, nicméně v závislosti na vzdálenosti lékaře či na druhu lékařského úkonu lze omluvit celý den.
2. Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení
V případě, že je nutné doprovodit rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení, má doprovázející zaměstnanec nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu. Za rodinného příslušníka se pro tento účel považuje manžel, druh, dítě, rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Doprovod se prokazuje potvrzenou propustkou od lékaře.
3. Účast na pohřbu
Při úmrtí manžela, druha nebo dítěte, má zaměstnanec právo na volno v rozsahu 2 dnů a další den k účasti na pohřbu těchto osob (tento den nelze čerpat, koná-li se pohřeb v den pracovního volna zaměstnance).
Při účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance má zaměstnanec právo na pracovní volno v rozsahu 1 dne (rovněž v těchto případech nelze tento den čerpat, koná-li se pohřeb v den pracovního volna zaměstnance) a další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Při účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den (to neplatí v případě, že den pohřbu připadne na den pracovního volna zaměstnance) a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
Tuto překážku v práci prokazuje zaměstnanec obvykle úmrtním oznámením a další volno, které je vázáno na obstarávání pohřbu nejčastěji potvrzením pohřebního ústavu.
4. Účast na svatbě
Při vlastní svatbě má zaměstnanec právo na pracovní volno v rozsahu 2 dnů, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. To znamená, že pokud se svatební obřad koná v den, který pro zaměstnance není pracovní, náleží pracovní volno jen v rozsahu 1 dne. Náhrada mzdy nebo platu vždy přísluší pouze za 1 den. Při svatbě dítěte má zaměstnanec právo na volno v rozsahu 1 dne k účasti na svatebním obřadu s náhradou mzdy nebo platu. Při svatbě rodiče může zaměstnanec čerpat volno v rozsahu 1 dne k účasti na svatebním obřadu, ale bez náhrady mzdy nebo platu. Překážku lze doložit svatebním oznámením či kopií oddacího listu.
5. Stěhování
Přestěhování zaměstnance je jeho soukromou záležitostí, proto mu zaměstnavatel poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení. V tomto případě není potřeba dokládat potvrzení o existenci překážky.
6. Narození dítěte
Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět a bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). V tomto případě není potřeba dokládat potvrzení o existenci překážky, pouze je vhodné později doložit rodný list dítěte.