NÁHRADA MZDY – na co máte nárok?
Nemocenská, lékař, darovaní krve, státní svátky?
Blíží se nám Velikonoce a někteří už teď možná vědí, že půjdou do práce. Jak je to s nárokem na náhradní volno, nebo náhradu mzdy? A co Vás čeká, když plánujete svatbu, nebo se Vám narodí dítě. Jak je to s náhradou mzdy na marodce?
PRÁVNÍ ÚPRAVA
- § 91, § 115 odst. 3, § 135 odst. 1, § 219 odst. 2 a § 348 odst. 1 písm. d) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
- zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů.
STÁTNÍ SVÁTKY
Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek
Dle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci za dobu práce ve svátek dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu zaměstnavatel poskytne nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Zákoník práce ve druhém odstavci zmíněného ustanovení připouští, aby se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnul na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Z výše uvedeného vyplývá:
- primární kompenzací za práci zaměstnance ve svátek je náhradní volno, nikoli příplatek
- toto náhradní volno by měl zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek (pokud byla práce ve svátek konána např. v měsíci květnu, tedy do konce srpna), ale může se se zaměstnancem dohodnout i na jiné (kratší či delší) době,
- za dobu čerpání náhradního volna přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku,
- místo náhradního volna může být zaměstnanci na základě dohody se zaměstnavatelem (stačí samozřejmě dohoda ústní) poskytnut k dosažené mzdě příplatek, a to nejméně ve výši průměrného výdělku; zaměstnavatel se tedy nemůže k této formě kompenzace rozhodnout sám a vyloučit tak právo zaměstnance na poskytnutí náhradního volna.
Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší dle ustanovení § 115 odst. 3 zákoníku práce náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Toto se týká jednoznačně zaměstnanců odměňovaných hodinovou nebo úkolovou mzdou, kterým skutečně mzda za dobu, kdy nepracovali a pracovat měli, uchází.
Příplatky vedle sebe
Může se stát, že svátek připadne např. na sobotu nebo neděli a zaměstnanec bude v tento den vykonávat práci (ať už to bude jeho pravidelná směna, nebo výjimečná práce přesčas). Zákoník práce účinný od 1. 1. 2007 stanoví povinnost jak zaměstnavateli odměňujícímu platem, tak nově i zaměstnavateli odměňujícímu mzdou poskytnout zaměstnanci za práci v sobotu a v neděli příplatek.
Ve výše uvedeném případě tak zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příplatek za práci v sobotu nebo neděli a vedle něho náhradní volno za práci ve svátek (popř. po dohodě se zaměstnancem příplatek namísto tohoto volna). Pokud by šlo současně o práci přesčas, musí být připočten ještě příplatek za tuto práci. Jednotlivé příplatky tak zaměstnanci náleží vedle sebe.
DAROVÁNÍ KRVE / PLAZMY
- za bezplatné darování krve, popř. plazmy k farmaceutickým účelům, náleží zaměstnanci placené volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku
PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE (např. prostoje)
Nemůže-li zaměstnanec konat práci
- pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými provozními příčinami, jde o prostoj, a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
- v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
NEMOCENSKÁ (náhrada v prvních 14ti dnech)
- V prvních 14ti dnech platí ušlou mzdu lidem na nemocenské zaměstnavatel. První 3 dny jsou neplacené, další dny platí zaměstnavatel (max. 7 dní) – vyplácí se pouze ušlá mzda ZA PRACOVNÍ DNY.
- Výpočet je následující – Průměr na dovolenou x 90% x 60% = hodinová sazba ( x počet ušlých hodin)
PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE
(pohřeb, svatba, výkon veřejné osoby, narození dítěte)
Pohřeb nebo svatba
- Pokud se ženíte, nebo vdáváte, dostanete od zaměstnavatele dva dny volna, z nichž vám bude proplacen ale jen jeden den. Navíc v jednom z oněch dvou dnů by se měl obřad uskutečnit, na víc volna nárok mít nebudete. Pokud máte odrostlé děti, které do toho chtějí “praštit“, pak jako jejich rodič dostanete jeden den volna. To funguje i naopak – bude-li se ženit či vdávat jeden z rodičů, dostanou potomci také jeden den volna.
- Stejně tak vás musí zaměstnavatel postrádat, pokud máte úmrtí v rodině. Při smrti manžela, druha nebo dítěte má zaměstnanec nárok na volno v den pohřbu a pak ještě na dva volné dny. Jeden volný den se dává na pohřeb rodiče, sourozence, tchýně a tchána, švagra a švagrové, snachy a zetě. Organizuje-li zaměstnanec pohřeb, dostane den volna navíc. Na poslední rozloučení s prarodiči nebo prarodiči manžela, vnuka nebo někoho, kdo žil se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, se poskytuje jeden den. Pokud zaměstnanec pohřeb organizuje, dostane opět den volna navíc. Placené uvolnění ze zaměstnání na nezbytně nutnou dobu můžete také po schválení zaměstnavatelem dostat i na pohřeb kolegy ze zaměstnání.
Návštěva lékaře
- Než vysvětlíme podmínky, za kterých dostanete placené volno na návštěvu lékaře, přiblížíme, co se rozumí „nezbytně nutnou dobou“. Je to nejen čas strávený přímo v ordinaci lékaře, ale také čekání na vyšetření a čas cesty tam a zpět.
- Na dobu nezbytně nutnou dostanete od zaměstnavatele volno na preventivní prohlídku, vyšetření nebo očkování – musí však být spojené s výkonem práce. Pokud návštěva lékaře s výkonem práce nesouvisí s výkonem práce, měli byste volno dostat na nezbytně nutnou dobu také, ale musíte splnit několik podmínek: ordinace lékaře, kterou hodláte navštívit, by měla být co nejblíž vašemu bydlišti, či pracovišti. Lékař by měl mít podepsanou smlouvu s vaší zdravotní pojišťovnou.
Doprovod dítěte, hledání místa
- Zaměstnavatel je povinen vám dát volno, pokud doprovázíte k lékaři manžela, druha, dítě, rodiče, tchána nebo tchýni. V ostatních případech dostanete volno neplacené. Mimo práci můžete být opět pouze dobu nezbytně nutnou, nejvíce však jen jeden den.
- Firma také musí proplatit doprovod zdravotně postiženého dítěte do sociálního zařízení nebo do speciálních školních institucí. Jeden z rodičů má nárok na neplacené volno v případě doprovodu do pedagogické nebo sociální poradny, tedy když se řeší například vada řeči nebo poruchy chování.
- Pokud chcete změnit místo a účastníte se výběrového řízení či pohovoru nebo při návštěvě úřadu práce, máte nárok na neplacené volno. Týdně si můžete vybrat během výpovědní doby jeden půlden. Pokud vám to nadřízený dovolí, můžete si sloučit dva půldny v celý den jednou za 14 dní.
Porod, stěhování a kalamita
- Placené pracovní volno dostane manžel, pokud veze svou polovičku do porodnice a zpět.
- Pokud bude ale chtít být u porodu, dostane volno neplacené.
- Po porodu má pak od roku 2018 nárok na otcovskou dovolenou. Uvolněn bude také na dva dny na stěhování, ale volno mu nebude proplaceno.
- Stejné to bude v případě, zdrží-li se zaměstnanec kvůli zpoždění veřejné dopravy nebo přerušení provozu.
Téma zpracovala Michaela Fogltonová (michaela.fogltonova@indicada.cz)