Jaké máme zkušenosti se zaměstnáváním pracovníků z Polska?

Největší nárůst zaznamenává zaměstnávání polských pracovníků. Jsou ochotni dojíždět i několik hodin, nemají však problém rychle přejít za lepší nabídkou. Hlavní však je se na jejich příchod pečlivě připravit. Nestačí jen přeložit vše do polštiny, říká Petr Kuzník, odborník z Indicady. Jak přesně se připravit a jaké riziko mohou zahraniční pracovníci představovat?Min

Nakolik je dnes v HR prostředí zaměstnávání zahraničních agenturníků aktuální téma?

Zaměstnávání zahraničních pracovníků je dnes velmi aktuální téma, jejich počet neustále narůstá. Bavíme se především o polských a slovenských pracovnících – ti tvoří množinu, která je firmám nejbližší. Dále jsou to pracovníci z Ukrajiny, Srbska, Bulharska a dalších států, kde je již jazyková bariéra větší.

Říkáte, že v poslední době narůstá především počet polských pracovníků. Vypadá to na stálý trend, nebo mohou agenturníci z jiného státu ty polské v budoucnu „předehnat“?

Pokud ano, budou tu Ukrajinci. V současnosti zde máme mnoho firem, které se specializují na Ukrajinu. Ukrajina jako taková je navíc jeden z velkých zdrojů pracovní síly a postupně vytlačuje ostatní země ze zmiňované druhé skupiny národností.

Nakolik je třeba polským agenturníkům uzpůsobit inzerci?

Polští pracovníci mají větší dojezdovou vzdálenost než Češi. Je tak pro ně mnohem podstatnější, zda mají dopravu na pracoviště zdarma nebo ubytování přímo na místě. Případné takové benefity tvoří základ inzerce pro polské pracovníky, Čechy však moc neosloví – ti většinou hledají práci v okruhu 10 km od svého bydliště.

V případě polských agenturníků si všímáme ještě jednoho specifika. Polák je sice ochoten dojíždět za prací mnohem dál než Čech, nicméně je taky ochoten práci daleko častěji měnit, pokud mu jinde nabídnou víc.

Je ten rozdíl v ochotě dojíždět mezi Čechy a Poláky skutečně tak drastický?

Nepochybně. Polský pracovník je schopen na cestách strávit klidně i čtyři hodiny denně. To Čech většinou neudělá.

Jak vlastně vypadá takový proces hledání zahraničních pracovníků?

Typických možností je několik. Buď si firma proces přijetí nových pracovníků řídí sama. Uvažuje, kam sáhnout, a napadnou ji Slováci a Poláci, u kterých je jazyková bariéra nejmenší. Pokud si to dobře promyslí a připraví se, „nájezd“ na tyto pracovníky je snadný.

Nebo firma potřebuje sehnat pracovníky co nejrychleji a sáhne třeba po Ukrajincích. Na trhu se pohybují agentury, které jsou schopny velmi rychle sehnat větší počet ukrajinských zaměstnanců, občas se však pohybují na hraně zákona.

Případně se ještě setkáváme s nejpomalejším způsobem, kdy si firmy agenturníky z Ukrajiny stahují napřímo. Takový proces však trvá třeba čtyři měsíce a všechny firmy nejsou ochotny čekat tak dlouho.

Pokud firma spěchá a nechce jít do rizika, je pro ni nejvýhodnější sáhnout právě po Polácích nebo Slovácích. Jsou občany Evropské unie, vyřizování potřebných povolení tedy není tak zdlouhavé a dotyční mohou začít pracovat prakticky hned.

Je něco, na co by si firmy měly při zaměstnávání zahraničních pracovníků dávat pozor?

Jednoznačně komunity. Ve chvíli, kdy má firma větší počet například polských zaměstnanců, snaží se nějakým způsobem semknout. To je dobré podchytit, aby se nevytvářely zvlášť komunity polských a českých pracovníků, které by mezi sebou mohly „bojovat“. Není to příjemné a řešení takové situace je zdlouhavé. Je třeba různé pracovníky promíchávat hned od začátku – není možné, aby na jednom pracovišti byli jen Poláci a na druhém jen Češi.

Zároveň je třeba vhodné u českých pracovníků ošetřit, aby příchod polských kolegů zbytečně nevnímali jako konkurenci. Běžně se stává, že se Čech dívá na Poláka jako na někoho, kdo mu přijel sebrat práci. To není dobře.

Je obtížné přijmout pracovníka ze zahraničí?

Pokud je občanem Evropské unie, v zásadě není. Firmy se však musí na příchod zahraničních pracovníků dostatečně připravit. Když se budeme bavit konkrétně o Polácích, je třeba mít na pracovišti veškeré věci i v polštině – ideálně si třeba přímo zajistit někoho, kdo bude pomáhat v komunikaci s nimi.

Dodatečná administrativa je většinou na agentuře. Je samozřejmé mít v polštině veškeré smlouvy, seznámení s pracovištěm, BOZP a všechny další záležitosti.