Pohledem advokáta: Rozsáhlá novela zákoníku práce II. – Sdílené pracovní místo
Dne 16. 12. 2019 vláda schválila rozsáhlou novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „ZP“), a dne 2. 1. 2020 tento návrh novely předložila Poslanecké sněmovně. Návrh byl následně dne 24. 1. 2020 projednán v prvním čtení a přikázán k projednání výborům. Vývoj schvalování novely ZP lze nalézt na webových stránkách poslanecké sněmovny na adrese www.psp.cz, kde je návrh novely ZP veden jako sněmovní tisk č. 689. Nelze totiž vyloučit, že v průběhu schvalování Poslaneckou sněmovnou a následně Senátem dozná návrh novely ZP změn.
Novela ZP by měla přinést nový institut, který dosud nebyl v právních předpisech zakotven, a to sdílené pracovní místo. Dle důvodové zprávy by se mělo jednat o novou formu flexibilního režimu práce, která by měla přispět k lepšímu sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců a vytvořit podmínky pro větší zapojení zaměstnanců s kratšími pracovními úvazky do pracovního procesu.
Stávající instituty flexibilního režimu práce
V současné době nabízí ZP řadu institutů, které mohou zaměstnavatelé využít ke zvýšení flexibility využití jejich zaměstnanců. Jedná se u zkušební dobu, pracovní poměry na dobu určitou, převádění zaměstnanců na jinou práci, dočasné přidělení zaměstnanců k jinému uživateli, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, ujednání o kratší pracovní době, pružné rozdělení pracovní doby, konto pracovní doby, využití zaměstnanců agentur práce, home office aj. ZP tak již nyní přináší řadu nástrojů, jak bojovat s přicházející ekonomickou recesí.
Sdílené pracovní místo
Institut sdíleného pracovního místa spočívá v možnosti zaměstnavatele uzavřít se dvěma nebo více zaměstnanci písemnou dohodu, dle které budou tito zaměstnanci sdílet jedno pracovní místo. Z podstaty věci je však nutné, aby zaměstnanci měli se zaměstnavatelem ujednán stejný druh práce. Na základě takto uzavřené dohody si pak zaměstnanci budou sami rozhodovat o rozvržení své pracovní doby do směn. Je však důležité, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu, a to v tzv. vyrovnávacím období které činí čtyři týdny.
Písemná dohoda o sdílení pracovního místa musí být uzavřena s každým zaměstnancem, který se na sdílení pracovního místa podílí a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby.
Při sdílení pracovního místa jsou to právě zaměstnanci, kteří mají povinnost předkládat zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě. Tuto povinnost musí zaměstnanci splnit nejméně jeden týden před výkonem práce dle rozvrhu. Pokud by nastala situace, že by zaměstnanci rozvrh pracovní doby zaměstnavateli včas nepředložili, je zaměstnavatel oprávněn rozdělení do směn zaměstnancům určit sám.
V dohodě o sdílení pracovního místa si mohou zaměstnavatel a zaměstnanec ujednat, že zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat zastupování nepřítomného zaměstnance na sdíleném pracovním místě.
Dohoda o sdíleném pracovním místě může být součástí pracovní smlouvy nebo může být ujednána samostatně vedle pracovní smlouvy. Dohodu o sdíleném pracovním místě mohou obě strany dohody kdykoli vypovědět z jakéhokoli důvodu nebo i bez uvedení důvodu, a to s patnáctidenní výpovědní dobou, která počíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Dohodu o sdíleném pracovním místě může být ukončena také dohodou. Je však nutné upozornit, že ukončením dohody o sdíleném pracovním místě není jakkoli dotčen pracovní poměr založený pracovní smlouvou.
Vzhledem ke skutečnosti, že dohoda o sdílením pracovním místě může být ukončena relativně rychle, novela ZP stanoví, že v případě ukončení dohody o sdíleném pracovním místě jednoho zaměstnance, se pracovní režim sdíleného pracovního místa u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období, které činí čtyři týdny. Zaměstnavatel tak má dostatek času, aby doplnil tým zaměstnanců, kteří společně sdílejí pracovní místo o dalšího zaměstnance, aniž by bylo výrazně zasaženo do pracovního režimu tohoto pracovního místa.
Má to své výhody i nevýhody
Institut sdíleného pracovního místa přináší zaměstnavateli jistou flexibilitu, avšak skrývá také řadu úskalí. Využitím sdíleného pracovního místa může zaměstnavateli narůst administrativa, neboť na jedno pracovní místo je třeba zpracovávat agendu více zaměstnanců (zákonné odvody na zdravotního, sociálního a nemocenského pojištění, lékařské prohlídky, školení BOZP, ochranné pomůcky apod.). Zaměstnavatel dále musí vyřešit komunikaci a zejména koordinaci práce mezi zaměstnanci na sdíleném pracovním místě. Mnohé z těchto komplikací lze v dnešní době efektivně vyřešit zvolením vhodného softwarového řešení.
Zaměstnavateli však odpadá řada obtíží spojených s absencí zaměstnanců v případě dovolených, nemoci, návštěvy lékaře apod. V neposlední řadě by tento institut měl přinést zaměstnancům větší motivaci k práci a rozvíjet jejich schopnost práce v týmu.
Nad rámec výše uvedeného bych uvedl jedno praktické využití vyplývající ze stávající situace předpokládané ekonomické recese. Pokud by v budoucnu nastala situace, že budou zaměstnavatelé nuceni propouštět část svých zaměstnanců, je na místě, aby své zaměstnance oslovili s nabídkou využití sdíleného pracovního místa namísto propouštění části z nich. Zaměstnavatel se takovým opatřením nebude zbavovat zaměstnanců a ponechá si jejich „zásobu“ pro budoucí ekonomický růst a zaměstnanci se vyhnou nezaměstnanosti a zůstanou jim tolik potřebné pracovní návyky.
Předkladatelé novely ZP očekávají, že zavedením institutu sdíleného pracovního místa se zvýší zaměstnatelnost především těch osob, které z různých důvodů (zdravotních, péče o dítě apod.) nemohou zapojit do práce „na plný úvazek“ a mohou tak vykonávat závislou práci jen v dohodnuté kratší pracovní době. Dále předpokládají, že by mohlo dojít k zrovnoprávňovat postavení žen na trhu práce.
Na závěr
Institut sdíleného pracovního místa nebude vhodný pro každý druh práce a bude tak na zaměstnavatelích, aby se jej neobávali a vhodně jej aplikovali. Sdílené pracovní místo přináší řadu výhod v podobě flexibility, prevence propouštění apod., ale také řadu především administrativních obtíží a také klade větší náročnost na zodpovědnost samotných zaměstnanců.
Mgr. Ing. Filip Hladiš
advokát