Co dělat, pokud se Vám stane pracovní úraz?

Úrazy nejsou nikdy pěkná věc a každý by se jim nejraději vyhl. Bolí to, musíte být často ošetřeni a navíc na ně většinou navazuje pracovní neschopnost. Co když se Vám však stane úraz v práci? Víte za jakých podmínek máte nárok na odškodnění? Dovolte mi pár definic ze zákoníku práce. 🙂

 

 

CO JE PRACOVNÍ ÚRAZ?

  • Pracovním úrazem je poškození zdraví (tělesné zranění i psychická porucha), nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů:
    • při plnění pracovních úkolů nebo​,
    • v přímé souvislosti s ním (úkony potřebné před začátkem přestávky, v odpolední pauze..),         
    • pro plnění pracovních úkolů (často mimo pracovní dobu a na jiném místě).

CO NENÍ PRACOVNÍ ÚRAZ?

  • Úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.Cestou do zaměstnání a zpět je cesta vedoucí z bydliště zaměstnance k místu vstupu do podniku. 
  • Úraz, který se zaměstnanci stal při vybočení ze stanovené trasy pracovní cesty. 
  • Úraz při cestě ke stravování nebo za účelem vyšetření lékařem.

JAKÁ JE POVINNOST ZAMĚSTNANCE?

  • Ihned a bezodkladně nahlásit svému nadřízenému pracovní úraz​!
  • Spolupracovat při objasňování příčin, jak k pracovnímu úrazu došlo​.

JAKÁ JE POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE?

  • Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance (pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje), svědků, a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. 
  • O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnanceumožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.
  • Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost.
  • Zaměstnavatel je povinen vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo​:
    • ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
    • k úmrtí zaměstnance.​​
  • Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je povinen zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
  • Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.

KNIHA ÚRAZŮ x ZÁZNAM O ÚRAZE

  • Do knihy úrazů (elektronická i listinná verze) se zapisují zranění i v takovém případě, kdy:
    • nebyla způsobena pracovní neschopnost zaměstnance
    • byla způsobena pracovní neschopnost zaměstnance nepřesahující tři kalendářní dny
    • došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny
    • došlo k úmrtí zaměstnance
  • Definitivní podoba knihy úrazů není stanovena, nicméně z daných předpisů přímo vyplývá, že by měla obsahovat minimálně:
    • jméno, popřípadě jména, a příjmení úrazem postiženého zaměstnance; datum a hodinu úrazu; místo, kde k úrazu došlo; činnost, při níž k úrazu došlo; počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu; popis úrazového děje; druh zranění a zraněná část těla, podle přílohy č. 3 k NV č. 201/2010 Sb.; počet zraněných osob; zdroj a příčiny úrazu; jména svědků úrazu; jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal
  • V případě, že díky úrazu dojde u zaměstnance k pracovní neschopnosti delší jak tři kalendářní dny (nebo v případě úmrtí), musí zaměstnavatel nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení vypracovat tzv. záznam o pracovním úrazu
  • Došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen.

 

OHLAŠOVACÍ POVINNOST

  • Policii ČR – nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
  • odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  • oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než pět dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
  • báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru, jde-li o závažný pracovní úraz,
  • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.

ODŠKODNĚNÍ

  • O tom, zda-li úraz bude uznán jako pracovní, rozhoduje zaměstnavatel. Lékař sice na neschopence zatrhne pracovní úraz, protože mu to nahlásí dotyčný zaměstnanec, že se mu úraz stal v práci, to ale není pro odškodnění rozhodující. Úrazy, které se staly při plnění pracovních povinností, však jsou úrazy pracovní a musí být odškodněny.
  • Odškodnit pracovní úraz musí zaměstnavatel, tudíž v případě agenturních zaměstnanců agentura práce.

 

NÁHRADY

  • Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění​.
  • Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením​.
  • Náhradu za věcnou škodu​.
  • Náhradu za ztrátu na výdělku​.
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy nebo platu poskytovanou zaměstnavatelem a plnou výší nemocenského. Náhrada se poskytuje také za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti.
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. K výdělku dosahovanému po pracovním úrazu je nutno připočíst invalidní důchod, který byl zaměstnanci přiznán pro následky pracovního úrazu. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší také zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu se v tomto případě považuje výdělek ve výši minimální mzdy.
  • Výpočet náhrady za ztráty na výdělku 
    • Výpočet –  Náhrada za ztrátu na výdělku Vám bude příslušet ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemoci z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu a plnou výší nemocenského
    • Zkráceně: průměrný výdělek – (náhrada mzdy + dávky nemocenské)

ODŠKODNĚNÍ ZA BOLEST

  • Odškodnění za bolest se vypočte na základě bodového ohodnocení obsaženého v přílohách vyhlášky. Tento výpočet je součástí lékařského posudku. Za bolest se  považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví osobě, která tuto škodu utrpěla. Pokud toto strádání není zahrnuto do příloh předmětné vyhlášky, lze postupovat i analogicky.
  • 1 bod = 120 Kč​

CO MUSÍTE UDĚLAT VY?

  1. Při úraze ihned vše nahlásit vedoucímu, s kterým záznam sepíšete.
  2. Oznámit úraz zodpovědnému koordinátorovi, který si úraz ověří.
  3. V případě lékařského ošetření předat kopii lékařské zprávy.

JAK BUDEME POSTUPOVAT U POJIŠŤOVNY?

  1. Nahlásíme škodu na Kooperativu přes formulář: Hlášení pojistné události
  2. Přiložíme záznam o úraze
  3. Šetří likvidátor pojistné události
  4. Pokud se případ neuzavře do 3 měsíců, musí pojišťovna sdělit důvody, proč to není možné
  5. Do 15 dnů po uzavření případu pojišťovna vyplácí 

 

Téma zpracovala Jana Benešová (jana.benesova@indicada.cz)

People photo created by rawpixel.com – www.freepik.com