Začaly nám prázdniny a většina z Vás (pokud jste již nebyli 🙂 ) se chystá na dovolenou. Jak je to ale s nárokem na dovolenou v práci? V dnešním článku Vám shrnu, kolik dnů dovolené si můžete vybrat, abyste byli vy i zaměstnavatel spokojeni.

Ve zkratce – na co si dát pozor?

Důležité je vědět, že to, kdy si budete čerpat dovolenou, Vám může zaměstnavatel přikázat. Pokud Vy sami nějaké volno plánujete, musíte si to nechat schválit dopředu.

Na dovolenou máte nárok až po zkušební době a také pouze za již odpracované dny a měsíce.

Nejčastější příčinou konfliktů skrze dovolenou je fakt, že si zaměstnanci vybírají dovolenou předem – tedy dříve, než na ní máji nárok v rámci odpracovaných dnů. Jako příklad uvedeme zaměstnance, který má za kalendářní rok nárok 20 dní dovolené. K tomu je zaměstnavatelem nařízeno hromadné čerpání dovolené během léta, na které připadá 10 pracovních dní. Dále by mu měla zůstat poměrová část za zatím neodpracované měsíce září až prosinec (20:12=1,67  ->  1,67*4=6,68), což činí 6 dní. Během prvního pololetí je tedy možnost čerpat pouze 4 dny, což bohužel přesáhne a poté se další dny volna počítají jako neplacené volno.

Pokud jsi nejste jisti, kolik dnů dovolené Vám zbývá, zkuste mrknout na výplatní pásku, nebo se zeptejte konzultanta, který Vás má na starost. 🙂

Dovolená dle zákoníku práce

Podle zákoníku práce §211 má zaměstnanec nárok na:

1. dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část,
2. dovolenou za odpracované dny,
3. dodatkovou dovolenou

Dovolená za kalendářní rok nebo na její poměrnou část‘

Zaměstnance, který odpracuje u svého zaměstnavatele celý kalendářní rok, má nárok na vyčerpání celé stanovené dovolené. Avšak zaměstnance, který odpracoval u svého zaměstnavatele pouze určitou dobu kalendářního roku, nemá nárok na celou dovolenou, ale jen na její poměrnou část. Rozhodující dobou pro uznání dovolené je minimálně 60 dní trvání nepřetržitého právního poměru.
Poměrná část dovolené je jedna dvanáctina Vaši dovolené za každý celý odpracovaný kalendářní měsíc. Poměrná část dovolené, tedy jedna dvanáctina Vám také náleží u nového zaměstnavatele. Ale pouze za podmínek, že mezi zaměstnavateli plynule přejdete, co znamená, že zaměstnání na sebe navazuje. Přesně tuto problematiku definuje §212 zákoníku práce.

Délka dovolené dle §213 za kalendářní rok činí nejméně 4 týdny. Avšak jsou i výjimky například u zaměstnanců zaměstnavatelů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 zákoníku práce (státní podniky, obce, kraje, rozpočtové a příspěvkové organizace atd.) platí, že mají nárok na 5 týdnů dovolené v kalendářním roce.

Dovolená za odpracované dny

Zaměstnanci během kalendářního roku nemusí vzniknout nárok na dovolenou za kalendářní rok nebo na její poměrnou část. A to z toho důvodu, že u stejného zaměstnavatele nepracoval minimálně 60 dní. Ale i přes to náleží zaměstnanci dovolená za odpracované dny v poměrné části jedné dvanáctiny za kalendářní rok za každých odpracovaných 21 dní v daném kalendářním roce. §214 přesně definuje dovolenou za odpracované dny.

Dodatková dovolená

Dodatková dovolená v délce jednoho týdne náleží pouze těm zaměstnancům, kteří u stejného zaměstnavatele po celý kalendářní rok vykonávají zvláště obtížnou práci nebo pracují pod zemí (těžba nerostů, ražení štol a tunelů). Pokud, však zaměstnanec pracujte v těchto podmínkách jen určitou část roku, náleží zaměstnanci za každých 21 odpracovaných dní jedna dvanáctina dodatkové dovolené. §215 odst. 2 definuje zaměstnance konající práce zvlášť obtížné.

Čerpání dovolené

V České republice dobu čerpání dovolené dle §217 určuje zaměstnavatel, podle písemného rozvrhu čerpání dovolené, tak aby mohla být čerpána v celku a do konce kalendářního roku, ve kterém vznikl nárok na dovolenou, pokud zákon nestanovuje jinak. Při čerpání dovolené je důležité přihlížet k provozním potřebám zaměstnavatele, ale také k oprávněným zájmům zaměstnance (například čerpání dovolené v létě rodičům s dětmi). Pokud je dovolené čerpána ve více částech, zaměstnavatel musí poskytnout zaměstnanci nejméně dva týdny dovolené v celku. Zaměstnavatel musí určenou dovolenou oznámit zaměstnanci minimálně 14 dní předem.

I pokud zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik dovolené, zaměstnavatel může zaměstnanci čerpání dovolené určit, a to z důvodu, dá-li se předpokládat, že zaměstnance veškeré podmínky do konce roku, případě skončení pracovního poměru splní. Pokud nastane situace, že zaměstnavatel musí zrušit svému zaměstnanci určenou dobu dovolené nebo ho z dovolené odvolá, je mu povinen nahradit veškeré náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly, atd.

Pokud nastane situace, že zaměstnavatel nemůže dovolit svým zaměstnancům vyčerpat dovolenou v daném kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo z důvodů překážek na straně zaměstnance, je povinen ji zaměstnanci určit do 30. června následujícího roku, tak aby byla dovolená vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Pokud tak neučiní, má zaměstnanec právo určit si nárok čerpání dovolené a písemně jej oznámit zaměstnavateli minimálně 14 dní předem. Pokud nemůže být dovolená zaměstnancem vyčerpána ani do konce následujícího roku, z důvodů čerpání dovolené, rodičovské dovolené či je zaměstnanec dočasně práce neschopný, je povinností zaměstnavatele určit dobu čerpání po těchto překážek dle § 218.

Hromadné čerpání dovolené

§ 220 přesně definuje možnosti čerpání hromadné dovolené, které zní: „Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže je to nezbytné z provozních důvodů; hromadné čerpání dovolené nesmí činit více než 2 týdny a u uměleckých souborů 4 týdny.“

Změna zaměstnání

Jak již bylo řečeno, zaměstnanec, který plynule přejde (zaměstnání na sebe navazují) v průběhu stejného kalendářního roku od starého zaměstnavateli k novému, může mu nový zaměstnavatel poskytnout tu část dovolené, na kterou mu vzniklo právo u starého zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá před skončením pracovního poměru u starého zaměstnavatele. A dalších stanovených podmínek, které popisuje § 221.

Náhrada za dovolenou

Pokud čerpáte svou dovolenou, máte nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pokud skončíte pracovní poměr a nemáte vyčerpanou dovolenou, na kterou máte nárok, náleží Vám náhrada mzdy nebo platu za tuto nevyčerpanou dovolenou ve výši průměrného výdělku. Za dodatkovou dovolenou Vám však náhrada mzdy i platu nemůže být proplacena, tudíž se musí čerpat přednostně. Nastane-li situace, že Vám byla vyplacena náhrada mzdy či platu za dovolenou či její část, na kterou Vám nevzniklo právo nebo na niž jste právo ztratili, musíte vyplacenou náhradu vrátit.

Krácení dovolené

Je přesně specifikováno v § 223, a to: „Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v § 212 odst. 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit; Krátí-li zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou za neomluveně zameškanou směnu (pracovní den), může mu dovolenou krátit o 1 až 3 dny; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se mohou sčítat, atd.“

Pokud si plánujete dovolenou, domluvte se nejdříve s Vaším zaměstnavatelem, a nechte si raději vše 5 x potvrdit, aby pak například nedošlo k situaci, že si rezervujete letenky, objednáte hotel a pak nastane situace, že Vám zaměstnavatel Vaše vysněné volno neschválí.

Téma zpracovala Tereza Lichovníková (tereza.lichovnikova@indicada.cz)