LIDÉ 2030 & Kateřina Nogolová (HR ředitelka a členka představenstva ve spol. VÍTKOVICE STEEL, a.s.)

Přinášíme sérii rozhovorů s personalisty našeho kraje o tom, jak to funguje u nich ve firmě a jaký mají pohled na budoucnost. Dnes s paní Kateřinou Nogolovou. Jaký je její příběh? Kde vidí HR v roce 2030? Dočtete se dále v článku.

Co se v článku ještě dozvíte:
💼 Jak ve firmě zefektivnili náborový proces
💼 V jaké oblasti by se ráda inspirovala
💼 Co ji v kariéře nejvíce posunulo


 


Jak vidíte MSK a Ostravu v roce 2030?

Ráda bych viděla Ostravu stále se stejným nádechem, který má. Mám pocit, že se snažíme být trendy a „zelení“, ale uhýbáme od toho, čím jsme tady unikátní a co umíme. Takže doufám a myslím si, že tady velké změny viditelné na venek nebudou a Ostrava dále zůstane „ocelovým městem“.

Jak vidíte trh práce v roce 2030?

Doufám, že se nezaměstnanost bude stále držet poměrně nízko. Určitě tady bude dále převládat průmysl. A nemůže to být jinak, je to také v našem zájmu a zájmu Ostravy. Co by jinak lidé, kteří v něm teď pracují, do důchodu dělali, kdybychom se to snažili nahradit službami.

Obecně to však bude pro těžký průmysl náročné období. Očekáváme změnu demografického složení a budeme trošku bojovat o zaměstnance. Určitě to také změní styl práce. Bude častější práce z domova, nebo práce na částečný úvazek.

Jak vidíte Vaši firmu v 2030?

Určitě budeme pokračovat v tom, co děláme. Naše firma vyrábí vedle tlustých plechů a výpalků z nich i tzv. štětovnice, což je unikum. U nás v ČR jsme jediní výrobci a v Evropě jsme jen dva. V této oblasti jsme ale pod silným tlakem mimo EU, kde si úplně sami nepomůžeme, a se „zeleným“ tlakem ocelařině přestává pomáhat i stát a EU.

Bohužel, i když se snažíme, ani my nemůžeme tlačit jen na ekologičnost. Lidé si myslí, že stará fabrika má velký dopad na životní prostředí. Nějaký určitě ano. Nikdo už však nekouká na životnost výrobku, na ekologický negativní dopad výrobků v době jeho životního cyklu apod. U ocelových výrobků je opravdu dlouhá životnost, a dopad na životní prostředí v průběhu životnosti je naopak minimální.

Jak vidíte Vaše HR oddělení v 2030?

Měníme se už teď. Dříve byli HR nabírání, aby nastavovali procesy a procedury. Dnes je to o tom, že je personalisty potřeba v šedé zóně, tam kde nefungují automatizace/robotizace/digitalizace. V budoucnu se určitě zaměříme více na soft skills a naše role bude více koučovací, facilitační a koordinační.  Budeme průvodci v oblasti lidí a šedých zón.

Jaká je současná a jaká bude budoucí pozice HR v rámci firmy a představenstva firmy?

HR si musí vždy vybudovat dobrou pozici ve firmě samo. Pracujeme dost často s věcmi, které se nedají snadno uchopit, popsat, poměřit, a to někdy může situaci komplikovat. Jinak než přes dobrý servis interně, přes naši kvalitní expertní práci, přístup k internímu zákazníkovi a zjevnou přidanou hodnotu našich kroků, to nejde. Pak je možné se ze servisní role dostat do role „desicion makera“. V budoucnu bude role HR podle mě hodně o těch šedých zónách, o řešení případů, které se nevejdou do žádných procedur, budeme více facilitovat, více koučovat… opravdu naši roli vidím více jako průvodce tmou, pro leadery zejména. 🙂

Co u Vás v HR funguje skvěle a mohla byste doporučit i dalším?

Povedlo se nám zefektivnit proces náboru pomocí chatbota, kterého naprogramovala jedna naše kolegyně, která dělala na náboru. Tyhle IT věci jí baví, tak to ve svém volném čase zkusila. Funguje úžasně a jsem na tento výtvor a na ni opravdu pyšná.

Na čem v současné době pracujete, co řešíte a v čem byste uvítal zkušenost od ostatních?

Bezpapírování – pro nás (a hlavně pro mě) to je neustálý boj a opravdu se chceme zaměřit na co možná nejmenší používání papírů. A to už od podpisu smluv, které bychom mohli řešit např. biometricky, nebo elektronickým podpisem. Pro výrobní firmu s průměrným věkem 47 let to bude ale výzva! V této oblasti bych se opravdu ráda inspirovala.

Jak jste se k personalistice dostala, co Vás jako personalistu nejvíce posunulo a jak se vzděláváte?

S personalistikou jsem začala již na škole. Mám vystudovanou psychologii, což může (ale nemusí) být v této oblasti výhoda. Měla jsem také štěstí na své šéfy, kteří mi byli mentory a obecně jsem kolem sebe měla lidi, kteří ke mně přistupovali s důvěrou, a to Vám pak dává jistotu. To je také mou mantrou a přidanou hodnotou. Snažím se ve firmách vybudovat firemní kulturu a pocit, že se všichni u nás mohou cítit bezpečně.

Já mám takové dvě tvrzení, kterými se řídím.

  1. Všechno má vždy své řešení – může to být náročnější, dražší, zdlouhavější, ale jde to.
  2. Je to jenom práce – podstatné věci se dějí jinde než v kanceláři za stolem.

Potom jsem taky hodně zvědavá a snažím se být u spousty věcí, hodně se ptám (toho se nesmíte bát) a snažím se být mezi lidmi. Snažím se si naše výrobky osahat, abych jim rozuměla.

To vše mi pomáhá být dobrá v tom co dělám.

Jakou knihu/podcasty/vzdělání doporučujete dalším personalistům?

Sama na školení nechodím a podcasty neposlouchám, nějak necítím tu potřebu a formáty mi nepřipadají pro mě atraktivní. Moc nečtu knihy – myslím, ty rozvojové. Intenzivně však využívám dostupné sociální sítě, kde se dá hezky inspirovat. Pročítám i zahraniční novinky. Přes různé aplikace v mobilu jsem si vytvořila systém, kdy nemusím já za informacemi, ale mnou požadované oblasti a informace se z nich koncentrují do jednoho místa.

Otázky na odlehčení – co pro váz znamená jedním slovem

  • HR – holky
  • Zaměstnanci – lidi
  • Management – kluci
  • Vzdělávání – aktivity
  • Firma – celek
  • Vize – budoucnost
  • Moravskoslezský kraj – Ostrava


 

 

Kateřina Nogolová
HR ředitelka a členka představenstva VÍTKOVICE STEEL, a.s.