LIDÉ 2030 & Květuše Hrubá (Vedoucí personalistka a právník ve spol. BONATRANS GROUP a.s.)

Přinášíme sérii rozhovorů s personalisty našeho kraje o tom, jak to funguje u nich ve firmě a jaký mají pohled na budoucnost. Dnes s paní Květuší Hrubou. Jaký podle ní bude rok 2030? Co se změní u nás v kraji, v HR, nebo obecně na trhu práce? Dozvíte se zajímavé informace o tom, co u nich ve firmě skvěle funguje, nebo také to, co jí v kariéře nejvíce posunulo.

Co se v článku ještě dozvíte:

Jak vidíte MSK v roce 2030?

Věřím, že se oprostíme od těžkého průmyslu. Od zátěží, které jsou tady spojené s devastací životního prostředí a myslím, že lidé budou mít k dispozici přírodní prostředí, vhodné ke spokojenému životu.

Jak vidíte trh práce v roce 2030?

Budou zde zaměstnavatelé s daleko více robotizovanou výrobou, tedy průmysl 4.0 již v praxi. Bude vládnout robotika a logistika. Výhodu budou mít určitě společnosti, které vystaví nové haly na tzv. zelené louce a budou se moci lépe přizpůsobit. V kraji bude určitě nadále převládat strojírenství. Poptávka bude po vzdělaných zaměstnancích a bude hlad po středoškolácích. Firmy si budou zaměstnance vychovávat již od počátku studia na školách a budou se podílet na spolufinancování studentů formou stipendií, aby si je pak dovedli k sobě.

U některých oborů se přesune výkon práce z domu. Bude to ekonomičtější a také pohodlnější. Více dojde i ke zvolnění pracovní doby a bude více záležet na konečném výsledku než na tom, kdo na tom a jak dlouho pracoval.

Zaměstnanci už nebudou považování za levnou pracovní sílu. Nebudou muset utíkat do zahraničí za vyšším výdělkem. Jejich vzdělání začne být žádoucí pro zdejší pozice a budeme schopni je zaplatit a využít zde.

Jak vidíte Vaši firmu v 2030?

Očekáváme, že budeme mít větší počet zaměstnanců, protože chceme rozšiřovat výrobní provozy. U nás však není možné převést vše do procesu robotizace, a to především v návaznosti na naši historii. Firma slaví 55 let od vzniku a jsme na to hrdí. V dnešní době však máme nevýhody, že máme špatné příjezdové cesty pro expedici, že nemůžeme využívat vybudovanou železniční síť atd. Jsou věci, které i kdybychom chtěli, tak prostě nezměníme a musíme se dost přizpůsobovat. 

Jsou ale provozy, které modernizujeme a kde budeme potřebovat oproti dnešku jen polovinu lidí. Registrujeme také již dnes změnu odbornosti zaměstnanců u zmodernizovaných zařízení a věřím, že bude potřeba kvalifikovanější síly i do budoucna.

Jak vidíte Vaše HR oddělení v 2030?

Pokud bychom se chtěli zaměřit na budoucno, bylo by potřeba posílení o 2-3 zaměstnance, kteří by se mohli zaměřit čistě na nábory a práci se středními a vysokými školami.

Jaké zaměstnance budete potřebovat? (na rozdíl od dneška)

Určitě se zvedne nárok na specialisty a odborníky v oborech. Průmyslové a technické školy v kraji mají dostatečné zázemí, takže věříme, že potřebné kvalifikované zaměstnance získáme tam. Snažíme se jim nabízet brigády a praxi již během studií a pomalu si je vychovávat a předávat jim potřebné know-how.

Střední vrstva se zautomatizuje a zůstane tam prostá administrativa, kde se ale dále budou hledat cesty, jak to udělat co nejjednodušší.

Ty prosté manipulační dělníky budeme také potřebovat nadále k činnostem spojeným s manipulací s výrobky či jejich balením a přípravou k expedici.

Myslíte si, že se z naší země stane taky pomalu „západ“ a my budeme muset lákat levnější zaměstnance z jiných zemí?

Myslím, že ne. Bohužel zde budou stále lidé, kteří se z různých důvodů nikdy dále nevzdělají a budou se na takové nižší pozice hodit.

Ale určitě není na škodu také promísení různých kultur a národů na pracovišti. Přináší to nové hodnoty a pohled na svět. Jen není vhodné postavit výrobu jen na zahraničních zaměstnancích. Protože by to nemuselo dopadnout vůbec dobře při situacích jaká byla např. teď při Covid-19, kdy se zavřely hranice státu.

Jaká je současná a jaká bude budoucí pozice HR v rámci firmy a představenstva firmy?

Ne vždy je personalista členem vedení firmy. Záleží na vedení firmy, zda si uvědomují tu lidskou stránku jako to TOP, které přináší hodnoty.

Co u Vás ve firmě funguje skvěle a mohla byste doporučit i dalším?

Adaptace zaměstnance – investice vložené do náboru a nástupu člověka jsou veliké a spočívají v práci každého člověka v útvaru, kde nový člověk nastupuje. Čím větší důraz se klade na adaptaci, tím lepší výkon nový zaměstnanec odevzdá. Máme zde technickou akademii, kde vzdělaní zaměstnanci dávají své know-how nově nastupujícím. U nás pak nejvíce zafungovala finanční motivace především zaučujících zaměstnanců, kteří jsou za zaučování a přípravu nových zaměstnanců honorování. 

Stabilita zaměstnanců – doba, kdy lidé chtěli zůstávat v jedné firmě více let je pryč. A přestože jsem přesvědčena, že to takto bude i dále, my jako firma se opravdu budeme snažit minimalizovat odliv zaučených zaměstnanců. Z prostého důvodu. Zaučení těch TOP zaměstnanců u nás trvá někdy i 5 let, než začnou být produktivní. Snažíme se tedy sázet na stabilitu a finanční motivaci. Ale také lidskost. Slavíme jubilea. Vyhlašujeme nejlepší zaměstnance. Pořádáme akce pro celé rodiny.

Nebráníme však lidem, aby šli zkusit něco nového, ale stává se nám opravdu velice často, že se k nám pak zaměstnanci vrátí.

A vyplatí se Vám tyto odměny při nástupu také ekonomicky?

Určitě ano a máme to spočítáno. Můžu uvést příklad z náboru, kde, když se zeptám, jaké si daný člověk představuje mzdové ohodnocení, tak většinou slyším: „Pod to, co mám teď bych nechtěl klesnout.“ Hned si ale také vykomunikujeme, že se k dané částce musel v minulé společnosti také dopracovat časem a praxí a jestli teď, kdy je na startovací čáře a neví o našem know-how vlastně nic, je to opravdu adekvátní odměna. V tu chvíli si většinou daný člověk řekne v průměru o 5 000,- méně, a to je přesně ta částka, kterou my využijeme na jeho zaškolení. 

Na čem v současné době pracujete, co řešíte a v čem byste uvítal zkušenost od ostatních?

Uvítala bych informace týkající se lepší adaptace dělníků a zaučování a předávání know-how odcházejících zaměstnanců těm mladším.

Co Vás jako personalistu nejvíce posunulo?

Dobrý šéf. Pracovala jsem pod vedením generálního ředitele Stanislava Konkolského. Dnes už důchodce, ale svého času opravdu skvělý krizový manažer, který uměl určit směr a vizi, člověka nasměrovat a podat mu pomocnou ruku.

Jakou knihu/podcasty/vzdělání doporučujete dalším personalistům?

Doporučuji všem, aby si našli mentora, kterého uznávají, a který daného člověka může dále posouvat. Naučí se řešit neřešitelné.

Mám ráda setkání personalistů, kde je vetší oborovost a řešíme jeden konkrétní problém. A pak běžná školení jako personální akademie, např. HRA (human resources academy) na VŠB-TU, které považuji opravdu za kvalitní a kde nezkušený člověk nabere zkušenosti, a zkušený nabere vítr a směr, jak dál.

Jaká služba Vám na HR trhu chybí?

Mělo by být daleko více konferencí pro personalisty se zaměřením pro jednotlivé oblasti. Uvedu pár konferencí, na kterých jsem byla, např. na digitální transformaci, způsoby prosazení průmyslu 4.0., nebo plánovaná konference zaměřená na moderní trendy v personalistice.

A pak tady určitě chybí vysoká škola s oborem personalistiky. Té se nevěnuje potřebná pozornost.

Odlehčení na závěr – co pro Vás znamená slovo:

• HR – personalisté
• Zaměstnanci – zlato
• Management – těžký boj
• Vzdělávání – velmi důležité
• Firma – stabilní
• Vize – budoucnost
• MSK – nádherný kraj

Květuše Hrubá
Vedoucí personalistka a právník ve spol. BONATRANS GROUP a.s.