Má jít na mateřskou žena nebo muž?
Pro valnou většinu lidí je muž na mateřské či rodičovské dovolené stále ještě nepředstavitelný. Podle posledních statistik totiž výhody mateřské či rodičovské dovolené u nás v ČR využívají pouhá 2 % mužů – zaměstnanců. Je ovšem nutno říct, že tomu tak není všude ve světě. Ve skandinávských zemích (Norsko, Finsko a Švédsko) se posledních třicet let snaží k péči o dítě přimět i otce. Tamní právní systémy se sice liší, ale všechny rozeznávají tzv. otcovskou dovolenou, která je dokonce povinná a pokud ji otec nevyužije, dochází ke krácení doby, po kterou mohou rodiče pobírat dávky od státu. Jak je to tedy u nás v ČR? Může rodičovské dávky pobírat muž? A lze vůbec určit, jestli má na mateřskou nebo rodičovskou jít raději muž nebo žena?
Pro začátek je nutné rozlišit mateřskou a rodičovskou dovolenou. Mateřská dovolená (oficiálně žádá žena o „peněžitou pomoc v mateřství“ a muž potom o „peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“) pro ženu začíná nejdříve 8, ale obvykle 6 týdnů před samotným porodem. O datu porodu, od kterého se potom vše odvíjí, rozhoduje samozřejmě lékař. Její celkový rozsah je 28 týdnů při narození jednoho dítěte a 37 týdnů při narození dvou nebo více dětí.
Aby mohla žena příspěvek vůbec pobírat, musí být ve dvou letech před porodem účastna na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dnů. Povinností matky je pečovat, tedy pobírat příspěvek, celkově 14 týdnů, a navíc ji nelze ukončit dříve než po šestinedělí.
Na scénu přichází muž
V tento moment však může díky novele zákona o nemocenském pojištění vstoupit na scénu muž. Pokud se rozhodne muž převzít péči o dítě, musí splňovat následující podmínky.
- Prvním podmínka je jednoduchá – muž musí být otcem dítěte nebo manželem matky.
- Druhá podmínka potěší milovníky smluv a dohod, neboť muž s matkou musí uzavřít dohodu o převzetí péče. Ta nemá žádnou oficiální předlohu a největší těžkostí je pravděpodobně potřeba úředně ověřeného podpisu matky dítěte. Tato dohoda se přiloží k žádosti a je hotovo.
- Muž musí samozřejmě také splňovat všechny náležitosti ohledně nemocenského pojištění. Jedinou „nevýhodu“ oproti ženám mají muži v době tzv. ochranné lhůtě po skončení zaměstnání. Pokud totiž žena chce nastoupit na mateřskou, ale nepodílí se v danou chvíli na nemocenském pojištění (např. není zaměstnaná), může ji spasit až 180 denní ochranná lhůta po skončení účasti na pojištění. U mužů tato lhůta trvá pouze 7 dní. Z tohoto pohledu tak bude pro ženu většinou snadnější na mateřskou dosáhnout.
Pokud jde o výpočet výše mateřského příspěvku, není mezi pohlavími rozdíl. Pro obě pohlaví platí 70 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. K dennímu základu se dostanete vynásobením vaší měsíční hrubě mzdy dvanácti a potom podělením 365 (např. (25000 * 12)/365). Tento základ se poté ještě zredukuje pomocí tří tzv. redukčních hranic. Ty jsou pro letošní rok 2020 následující: ze základu do 1162 Kč se započítá 100 %; ze základu nad 1162 Kč a do 1742 Kč se započítá 60 % a ze základu nad 1742 Kč do 3484 Kč se započítá 30 %.
Takže kdo? 🙂
Jelikož není mezi pohlavími rozdíl ve výši příspěvku, dá se říct, že v ideálním případě záleží spíše na vůli a dohodě rodičů. Je tedy naprosto v pořádku, pokud se muž rozhodne od sedmého týdne převzít mateřský příspěvek. Z praktického hlediska na mateřskou půjde ve většině případů žena. Proč? I když se tváříme jako společnost, která v platech u obou pohlaví nedělá rozdíly, ve skutečnosti se obecně dá říct, že rozdíl mezi mzdami a platy u žen a můžu činí 22,5 % (ve prospěch mužů). Existuje tudíž větší šance, že zrovna mužův plat bude nadprůměrný. Nadprůměrné platy mají při výpočtu mateřské jednu velkou nevýhodu – dojde u nich k větší redukci. Vůbec nejvhodnější je pohybovat se těsně okolo průměru, tak se totiž dostanete nejblíže k 70 % z vašeho vyměřovacího základu. Čím vyšší bude vaše mzda či plat, tím horší pro vás bude výsledný poměr (reálně se můžete při opravdu vysoké hrubé mzdě dostat až k 40 % vyměřovacího základu). Jestli je tedy váš cíl především ekonomický, je dobré zvážit toto hledisko.
Otcovská poporodní péče
Český nemocenský systém navíc rozeznává jeden příspěvek, který patří pouze a jenom mužům. Jedná se o tzv. otcovskou poporodní péči, kterou vyplácí také Česká správa sociálního zabezpečení. Funguje teprve od 1. února 2018. Smyslem tohoto příspěvku je posílit vazby mezi dítětem a oběma rodiči v nejranějším věku dítěte a také motivovat otce k zapojení se do péče. Z těchto důvodu je možnost čerpání „otcovské“ omezeno na prvních 6 týdnů po porodu. Trvá 7 kalendářních dnů a otec může příspěvek čerpat pouze nepřerušované. Výše příspěvku je stejná jako u klasické mateřské – 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Jedinou nutností je být účasten na nemocenském pojištění alespoň 3 měsíce před začátkem a zároveň v den nástupu (tzn. není zde ochranná lhůta). Potom už stačí pouze vyplnit příslušný formulář a předat zaměstnavateli.
U „otcovské“ je však problém v pohledu zákoníku práce na tento příspěvek. Ten jej totiž nevidí jako důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance. Prakticky tak budete muset využít buď neplaceného volna (zaměstnavatel to ale nemusí povolit) nebo, a to je v praxi častější, klasické rodičovské dovolené dle § 196. Samozřejmě otec si v případě rodičovské dovolené může péči o dítě a matku prodloužit i za hranici 6 dnů. Pokud budete jako muž plánovat využití toho příspěvku, důrazně doporučujeme o souběžnou žádost o rodičovskou dovolenou, kterou vám zaměstnavatel musí přijmout (je-li dítě mladší 3 let). Jelikož zákoník práce na „otcovskou“ nenahlíží jako na osobní překážku, nesnižuje se tím pádem vyměřovací základ zdravotního pojištění a vy byste pravděpodobně museli zdravotní pojištění doplácet. Z našeho pohledu je tento příspěvek zajímavou možností pro otce, kteří chtějí matku podpořit v náročném období bezprostředně po porodu. V praxi však často zvítězí ekonomický pohled na věc.
Shrnutí
V článku jsme se snažili představit fungování všech příspěvků, které jsou skrze náš nemocenský systém vypláceny v období mateřství. Je vidět, že i v rámci čistě mateřského období existuje snaha o zapojení obou pohlaví do péče o dítě. Reálný dopad na praxi je však stále menší, neboť převažuje ekonomická snaha, o co nejvyšší, respektive spíše o co nejmenší finanční dopad na peněženky rodičů. Celkově vzato tak nelze určit, zda má v rámci mateřské jedno či druhé pohlaví výhodu. Vždy je třeba výhodnost posuzovat s ohledem na daný případ. Lze však říci, že pro rodiny, které chtějí otce po narození zapojit do výchovy, možnosti existují. V textu jsme zatím probrali pouze mateřskou část. Jak tato problematika funguje u rodičovského příspěvku se dozvíte v článku k tomu přímo určené.
Téma zpracoval Štěpán Postulka (stepan.postulka@indicada.cz)