Nemocenská x ošetřovné? Víte, jaký je v nich rozdíl?
Občas se stane každému, že musí zůstat doma. Někdy, protože je nemocný, někdy, že musí pečovat o dítě. Dnes malý souhrn toho, za jakých podmínek máte nárok na nemocenskou a ošetřovné a jaký je mezi nimi vlastně rozdíl. 🙂
OŠETŘOVNÉ (OČR)
Ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění. Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění a který nemůže vykonávat práci z důvodu:
- ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz,
- ošetřování člena domácnosti, jehož zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, tento důvod se týká i ošetřování dětí starších 10 let,
- péče o dítě mladší 10 let, protože – školské zařízení, jehož je žákem (nebo jiné dětské zařízení, v jehož péči se nachází, např. jesle), je uzavřeno z nařízení příslušného orgánu (např. z důvodu havárie, epidemie, povodní); – fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, byla hospitalizována, porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat; – mu byla nařízena karanténa, a proto nemůže docházet do školy či navštěvovat dětské zařízení.
Doba výplaty ošetřovného
Podpůrčí doba u ošetřovného činí nejdéle 9 kalendářních dnů na jedno ošetřování. U zaměstnance samoživitele, jenž má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů
Jak žádat o OČR?
Při onemocnění dítěte nebo jiného člena rodiny, při péči o dítě do 10 let věku z důvodu, že mu byla nařízena karanténa, nebo proto, že osoba, která jinak o dítě pečuje, ze zákonem stanovených důvodů nemůže o dítě pečovat, se nárok na dávku uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla.
NEMOCENSKÁ
Nemocenská (přesněji „nemocenské“) je dávka nemocenského pojištění. Náleží pojištěncům od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Dávka se vyplácí za kalendářní dny. Do 14. dne pracovní neschopnosti nejde o nemocenskou, ale o náhradu mzdy, kterou dostávají pouze zaměstnanci. Od 1. 1. 2020 jsou papírové neschopenky nahrazovány eNeschopenkou – elektronickou neschopenkou.
Podmínkou nároku na nemocenskou je, aby byla osoba:
- uznána dočasně práceneschopnou (nebo v karanténě) a dočasná pracovní neschopnost (nebo nařízená karanténa) trvala déle než 14 kalendářních dnů. Vznik dočasné pracovní neschopnosti potvrzuje ošetřující lékař (vystavením tzv. neschopenky).
- nemocensky pojištěna
Zároveň se na osobu vztahuje tzv. ochranná lhůta – tj. nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění (např. pro případ změny zaměstnání, kdy jednotlivá zaměstnání přesně nenavazují). Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání.
Prvních 14 dnů nemoci se nemocenská nepobírá. Za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci tzv. náhradu mzdy za nemoc (aktuálně včetně prvních 3 dnů nemoci).
Výše nemocenské
Od 15. dne pracovní neschopnosti dostáváte nemocenskou. Výše nemocenského se počítá z redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Ten se spočítá jako průměrný denní příjem za posledních 12 kalendářních měsíců snížený o takzvané redukční hranice.
Výpočet
- Denní vyměřovací základ = (hrubá mzda x 12 měsíců): 365
- Redukční hranice pro rok 2020:
- Celková výše nemocenské je odvislá od délky trvání pracovní neschopnosti, neboť výše nemocenské za kalendářní den činí:
- Od 15. do 30. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu,
- od 31. dne do 60. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu a
- od 61. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Postup u nemocenské
- Ošetřující lékař vystaví Rozhodnutí o dočasné pracovní nechopnosti.
- Zaměstnanec svému zaměstnavateli neprodleně předá Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (jeden z dílů neschopenky), čímž uplatní nárok na náhradu mzdy (tj. nejde o nemocenské) za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti.
- V případě, že je dočasná pracovní neschopnost delší než 14 dnů, předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli díl Žádost o nemocenské (další z dílů neschopenky). Zaměstnavatel pak tento díl předá příslušné OSSZ, čímž je podána žádost o nemocenské od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. OSVČ předají tento podklad přímo příslušné OSSZ.
- Vyplacení nemocenského za určité období (zejména, když nemoc trvá déle než jeden měsíc), je možné pouze, pokud lékař vystaví Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (tzv. lístek na peníze). Tento tiskopis předá dále zaměstnanec svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel ho pak předá příslušné OSSZ. OSVČ předají tento podklad přímo příslušné OSSZ.
Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
Pokud jste práce neschopni, po dobu prvních dvou týdnů dostáváte tzv. náhradu mzdy vyplácenou zaměstnavatelem. Náhrada mzdy je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku a proplácejí se pouze pracovní dny, případně svátky, připadají-li na pracovní den.
Téma zpracovala Monika Adamčíková (monika.adamcikova@indicada.cz)