Pohledem advokáta: Rozsáhlá novela zákoníku práce I. – Doručování písemností

Dne 16. 12. 2019 vláda schválila rozsáhlou novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (dále jen „ZP“), a dne 2. 1. 2020 tento návrh novely předložila Poslanecké sněmovně. Návrh byl následně dne 24. 1. 2020 projednán v prvním čtení a přikázán k projednání výborům. Vývoj schvalování novely ZP lze nalézt na webových stránkách poslanecké sněmovny na adrese www.psp.cz, kde je návrh novely ZP veden jako sněmovní tisk č. 689. Nelze totiž vyloučit, že v průběhu schvalování Poslaneckou sněmovnou a následně Senátem dozná návrh novely ZP změn.

Postupně Vás v našem seriálu „Rozsáhlé novely ZP“ seznámíme se všemi změnami, které se plánují. Novela ZP by měla přinést zejména zjednodušení v oblasti doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. A o tom pro Vás více dnes.

Stávající úprava doručování v pracovním právu

V současné době je doručování písemností v pracovněprávní oblasti poměrně komplikované a zaměstnavatelé často opomíjejí ustanovení ZP upravující doručování a své povinnosti neplní, což může vést k důsledkům způsobujících neplatnost či neúčinnost některých pracovněprávních jednáních.

Aktuálně se dle § 334 ZP písemnosti týkající vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a důležité písemnosti týkající se odměňování, musí doručovat zaměstnanci do vlastních rukou. Zaměstnavatel je pak takové písemnosti povinen zaměstnanci doručit na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Teprve v případě, že předchozí způsoby doručení nejsou objektivně možné, tj. že se o ně zaměstnavatel bezúspěšně pokusil, a to i opakovaně, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

Zaměstnavatelé často postupují tak, že se zaměstnanci pokusí doručit písemnost (nejčastěji výpověď) na pracovišti a není-li to možné, zasílají zaměstnanci písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Takovýto postup je ale nesprávný a doručení písemnosti je neúčinné. Pokud by doručování písemnosti bylo následně předmětem přezkumu ze strany soudu, soud by v každém jednotlivém případě požadoval po zaměstnavateli prokázat, proč v daném konkrétním případě nebyla písemnost doručena všemi výše uvedenými způsoby. ZP tak dává zaměstnavateli možnost doručit písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb až jako poslední alternativu.

Jako vhodné řešení by se zaměstnavatelům mohlo jevit doručování písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, tj. prostřednictvím elektronické pošty. ZP tento způsob upravuje v ustanovení § 335, dle kterého může zaměstnavatel písemnost doručit výlučně tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Takto doručovaná písemnost však musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem zaměstnavatele. Aby písemnost byla doručena řádně, musí její doručení potvrdit zaměstnanec a toto potvrzení opatřit svým uznávaným elektronickým podpisem. Navíc, k tomuto potvrzení musí dojít do 3 dnů od doručení písemnosti, jinak se jedná o doručení neúčinné. Obdobná pravidla platí také pro doručení datovou schránkou.

Vzhledem k výše uvedené úpravě pro doručování písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, je takovéto doručování pro praxi velmi nevhodné, neboť zaměstnavatelé a zaměstnanci ne vždy disponují uznávanými elektronickými podpisy, a navíc zaměstnanec nemusí přijatou písemnost v závislosti na jejím obsahu ve stanovené krátké lhůtě potvrdit, ať už z neznalosti či záměrně.

Osobní doručení na pracovišti je to nejjednodušší řešení.

Změny v doručování po novele ZP

Novela ZP v současném znění sněmovního tisku 689 přináší dílčí změny právě v úpravě doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, které by se tak mělo značně zjednodušit. Zda-li tomu tak skutečně bude, bude záležet na konečné podobě novely ZP a také na tom, jak tuto novelu bude užívat široká veřejnost a jak ji v konečném důsledku bude vykládat soudní judikatura. Aktuálně se účinnost novely ZP předpokládá od 1. 7. 2020.

Návrh nového znění ustanovení § 334 odst. 2 ZP přináší povinnost zaměstnavatele doručovat zaměstnanci písemnosti do vlastních rukou na pracovišti. Není-li to však možné, dává již zaměstnavateli na výběr, aby zaměstnanci doručil písemnost:

1. • kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
   • prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
   • prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
   • prostřednictvím datové schránky.

Novela ZP dále zavádí nová pravidla pro doručování písemností prostřednictvím datové schránky. Dle § 335a ZP může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím datové schránky jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

Novela ZP také přináší drobnou ale významnou změnu v ustanovení § 336 odst. 1 ZP, dle kterého je zaměstnavatel v současné době povinen zasílat písemnost, kterou doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, na poslední adresu zaměstnance, která je mu známa. Tento pojem je nyní soudy vykládán tak, že zaměstnavatel je povinen písemnosti zasílat zaměstnanci na jakoukoli adresu, na které se zaměstnanec zdržuje a o které se zaměstnavatel jakkoli dozví. Zaměstnavatel se o nové adrese zaměstnance může dozvědět od spolupracovníků, z neformální komunikace se zaměstnancem, daňového přiznání, potvrzení od lékaře apod. Nelze však přehlédnout, že evidence i zjišťování každé takovéto změny vyžaduje po zaměstnavateli značné úsilí. Po účinnosti novely bude zaměstnavatel povinen písemnosti zasílat na poslední adresu zaměstnance, kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil.

Novela ZP dále mění lhůtu pro fikci doručení dle § 336 odst. 3 a 4 ZP, po které se považuje zásilka obsahující písemnost za doručenou, kterou prodlužuje ze stávajících 10 pracovních dnů na 15 kalendářních dnů, což odpovídá stávajícím úložním dobám zásilek České pošty.

Je nutno podotknout, že novela ZP neřeší situaci, že Česká pošta neposkytuje služby, které by splňovaly podmínky řádného poučení adresáta o následcích odmítnutí převzetí písemností nebo neposkytnutí součinnosti dle § 336 odst. 4 ZP. Takové poučení si bude muset zaměstnavatel opatřit zřejmě i nadále sám. Jako pozitivní lze však shledat, že novela ZP alespoň ruší povinnost provést o daném poučení záznam.

Změny jsou vítány

V současné době by zaměstnavatelé měli být při doručování písemností svým zaměstnancům velmi pečliví a o jednotlivých způsobech doručování, ať už úspěšných či nikoli, vést podrobné záznamy, aby se vyhnuli následným komplikacím vedoucím k neúčinnosti či neplatnosti učiněných právních jednáních. Novelu ZP tak lze jen přivítat, neboť by měla přinést pro zaměstnavatele i zaměstnance řadu zjednodušení.

Mgr. Ing. Filip Hladiš
advokát