Jak pracovat se stážisty
Jak rozběhnout úspěšný program práce se stážisty, který vám přinese schopné zaměstnance? Jaké otázky si položit předem a na co rozhodně nezapomenout? Vyzpovídali jsme pro vás Zuzanu Pavelkovou, personalistku s mnohaletými zkušenostmi nejen z oblasti práce se stážisty.
Firemní stáže jsou populárním nástrojem pomáhajícím čerstvým absolventům či ještě studentům získat první praxi. Jakou s nimi máte zkušenost?
Stáže jsou skvělý způsob, jak mohou studenti poznat pracovní prostředí, získat zkušenosti a navázat potřebné kontakty s lidmi z oboru, ve kterém se chtějí dále uplatnit. Možnost vyzkoušet si práci takříkajíc od píky pro ně může být později velká výhoda. Ještě větší přínos mají pro studenty zahraniční stáže – získají při nich navíc i schopnost mluvit v dalším cizím jazyce nebo si zdokonalit nějaký, který již ovládají. Na stážích v zahraničí navíc navážou kontakty s lidmi z celého světa. Pokud budou později pracovat v mezinárodní firmě, znalost odlišných kultur jim hodně pomůže. Z pohledu HR velmi oceňujeme, pokud má uchazeč uvedenou v životopise pracovní stáž či praxi v oboru získanou již během studia.
Nakolik stáže ve firmách opravdu přispívají k nalezení vhodných pracovních míst pro absolventy? Je obvyklé, že ve firmách, kde byli na stáži, zůstanou pracovat natrvalo?
Ano, dost často se stává, že se krátkodobá stáž překlene v dlouhodobou spolupráci. Pro firmy je práce se studenty jedním z důležitých způsobů, jak nabrat nové pracovníky. Pokud je student šikovný a má zájem dělat něco navíc než si jen užívat studentského života, spolupráce s nimi je vždy oboustranně přínosná. V mnoha zemích Evropy jako Francie nebo Německo jsou pracovní stáže naprosto samozřejmou součástí vysokoškolského studia.
Co byste doporučila firmě, která o rozjezdu takového programu uvažuje? Co by měla zvážit? Jakých chyb se firmy při práci se stážisty dopouští?
Záleží na velikosti firmy. V menších firmách může být nastavení programu pro stážisty jednoduchou záležitostí, která zabere jen několik dní, v korporátech se zpravidla jedná o složitý několikaměsíční proces podléhající nutné byrokracii. Je taky důležité, zda má firma zájem o dlouhodobou spolupráci se studenty, nebo se jedná jen o jednorázovou akci. U dlouhodobé spolupráce je třeba, aby si firma předem ujasnila, co z programu práce se stážisty chce získat. Musí pečlivě zvážit kapacity lidí, kteří se budou stážistům věnovat, a předem si určit obsah a průběh stáže.
Firma by si měla především položit a následně zodpovědět tyto otázky:
- Co je hlavním cílem programu práce se stážisty?
- Jakou práci budou stážisté vykonávat?
- Kdo se jim bude věnovat?
- Kolik času jim bude věnovat?
- Bude stáž placená, nebo neplacená?
Ačkoliv se tyto otázky mohou zdát triviální, mnoho firem na ně před zahájením práce se stážisty nezná odpovědi, z čehož později plyne většina problémů či nedokonalostí v programu.
Je také třeba myslet na zdánlivé drobnosti typu pracovní místo nebo vybavení. Může nastat podobná situace, jaká se občas stává u adaptace nových zaměstnanců, kdy takový kolega poprvé přijde do práce a zjistí, že si vlastně ani nemá kam sednout. Důležitým krokem je i navázání spolupráce s vysokými školami, které mohou pomoct při identifikaci vhodných stážistů – talentovaných studentů. Jedním z ověřených způsobů, jak získat kvalitní stážisty, je také účast na studentských veletrzích.
Z personalistického pohledu vnímám pro hladký průběh stáže klíčovou spolupráci mezi vedoucími pracovníky a HR oddělením. U placených stáží se student de facto stává zaměstnancem firmy a je u něj třeba myslet i na operativní věci typu školení bezpečnosti práce. Často se zapomíná na to, že stážista podléhá režimu běžného zaměstnance. Před ukončením stáže doporučuji provést závěrečné zhodnocení, a to jak ze strany mentora či vedoucího, tak ze strany samotného studenta nebo personalisty. Firmy tak získají tipy pro zlepšení, které mohou zohlednit při příštích stážích a vyhnout se systematickým chybám. Pro studenty je to často první sebehodnocení a zároveň zpětná vazba ze strany vedoucího. Práci si lze ulehčit například tím, že si firma připraví strukturovaný formulář.
Je důležité i vzájemné zhodnocení mezi mentorem a personalistou – podívat se na potenciál studenta a možnosti jeho uplatnění ve společnosti. Pokud firmy chtějí se stážisty spolupracovat dlouhodobě, měly by se také dívat na to, do jaké míry splňují požadavky kladené na zaměstnance firmy. Před rozjezdem programu se může vedení spojit se společnostmi obdobného zaměření a podívat se, jak mají program práce se stážisty nastavený ony.
Abychom to shrnuli, nejčastější chyby tedy vyplývají z toho, že si firma předem nedefinuje, jaký přínos má pro ni práce se stážisty mít.
Přesně tak. Zároveň je ale třeba definovat, jaký přínos bude mít spolupráce pro studenta. Pokud bude malý, studenti postupně přestanou mít o stáže zájem. Další častou chybou je zkrátka fakt, že mentor na stážistu nemá dostatek času. Studenti pak dostávají jednoduché úkoly, které zbytek firmy nestíhá nebo je nechce dělat. Přístup vezmeme si stážistu a ten nám tady udělá pořádek v papírech není ideální. Na stážistu je vždy třeba dívat se jako na potenciálního zaměstnance. Student může přilákat další zajímavé lidi – ať už schopné studenty, nebo nové zaměstnance. A stejně tak je může odradit. Stáž je tak vlastně součástí employee brandingu. Je důležité vnímat, jak firma na studenta celkově působí.
Občas se setkáváme s názorem, že stáž je spoustu práce a málo peněz. Jaký je váš pohled?
Potom se jedná spíše o brigádu než o stáž. Zklamání se lze vyhnout tím, že se firma se studentem předem domluví, na čem a za kolik bude pracovat i kdy nastoupí. Při stáži je vždy důležitý aspekt učení, což ji od brigády zásadně odděluje. Na druhou stranu, občas mohou být pro studenty získané kontakty a zkušenosti mnohem cennější než dohodnutá finanční odměna. Stáží si zvyšují svoji cenu na trhu práce.
Máte bližší dotazy nejen k práci se stážisty? Neváhejte se na nás obrátit!
Zdroje dat:
EVROPSKÁ KOMISE. Za praktickými zkušenostmi do zahraničí: Průvodce praktickými stážemi programu Erasmus+. Praha: Zastoupení Evropské komise v České republice, 2014. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/file/921/za-praktickymi-zkusenostmi-do-zahranicnierasmus.pdf